Setkání těch, kdo zůstali doma

Ti co zůstali doma
  • 31.1.2018
  • Anonym

V pátek 26.ledna jsme na našem praporu uskutečnili v pořadí již třetí setkání rodin vojáků, kteří byli vysláni do zahraniční operace jako příslušníci 9. strážní roty pro leteckou základnu Bagram v Afghánistánu.

Setkání jsme zahájili společným obědem v posádkové jídelně. Poté jsme se přesunuli do Útvarového klubu, kde byli hosté uvítáni náčelníkem štábu.

Program pokračoval promítáním fotografií a krátkých videí s výkladem. Poté následovala volná diskuze a malé pohoštění. Setkání jsme našim hostům zpestřili prohlídkou ručních zbraní a ukázkou Tatry T-810. Vítanými hosty byly i děti, pro které jsme připravili hrací koutek.

Cílem setkání bylo povědět něco o poslání našich vojáků v Afghánistánu a vytvořit prostor pro vzájemné setkání rodin, které prožívají stejné starosti i radosti „těch, kdo zůstali doma“.

Setkání jsme zakončili čtením Žalmu 27 z vojenské bible a modlitbou za bezpečný návrat vojáků domů.

Žalm 27:

„Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál?

Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?

Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo,

protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli.

Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň,

kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat.

[…]

Nevydávej mě zvůli mých protivníků!

Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší.

Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých!

Naději slož v Hospodina.

Buď rozhodný, buď udatného srdce,

naději slož v Hospodina! “

Na závěr bych rád poděkoval nadrotmistru Ondřeji Pojezdnému, který obohatil program svými fotografiemi z předchozích misí a osobním slovem o působení našich vojáků v Afghánistánu.